Pokud se vám videa u jednotlivých článků nezobrazují správně, prosím aktualizujte stránku.

George Harrison

20. června 2013 v 18:55 | Alda |  Alba
George Harrison je sedmé studiové album stejnojmenného anglického - liverpoolského kytaristy a zpěváka, které vyšlo v roce 1979 u labelu Dark Horse Records, který George sám založil v roce 1974 (tento label vydával především jeho nahrávky, počínaje deskou Thirty Three&1/3, ale i některých jiných hudebníků, např. Georgeova přítele a učitele, indického sitáristy Raviho Shankara; dneska je tento label součástí společnosti Parlophone).
Album vzniklo v době, která byla pro George příznivá. Podruhé se oženil (s Olivií Trinidad Arias) a narodil se mu jediný syn (Dhani). Užíval si domácké pohody v jeho sídle ve Friar Parku a dal si trochu oddech od nahrávání a koncertování. Od vydání předchozího alba Thirty Three&1/3 tak uplynuly dva roky, než v létě 1978 začal s nahráváním. To probíhalo především v jeho vlastním domácím studiu ve Friar Parku. Úspěch alba předznamenal singl Blow Away, bodující především za oceánem, kde v USA dosáhl na 16. místo a v Kanadě dokonce na 7.; i celé album bylo úspěšnější v USA než v Georgeově rodné Británii, dosáhlo tam na 14. místo žebříčku Billboard 200 a zlatého prodeje (přes 500 tisíc prodaných kopií). V Británii to bylo 39. místo v Top 75. Docela slušný úspěch, na to že v té době vrcholil punk rock a rozbíhala se tzv. Nová vlna (New Wave) - Georgeova hudba v ničem nepřipomíná ani jeden z těchto dvou žánrů. Zcela subjektivně k tomu dodávám jedním dechem - naštěstí.
Album George Harrison přináší pro George typický soft rock ve skutečně "vybroušené", ryzí podobě - ta domácká pohoda s Olivií a Dhanim George mimořádně dobře naladila. Nejlíp se to odráží asi v písničkách Dark Sweet Lady a Your Love Is Forever, pomalých číslech na B-straně, v nichž je přímo hmatatelný klid a trvalá radost, jako kdyby zde George našel to, co hledal na albech jako All Things Must Pass a Living in the Material World z počátku 70. let. Písnička Dark Sweet Lady si bezpochyby zaslouží přívlastek něžná, a pokud je slavná Something legendárním vyznáním lásky George k Pattie Boyd (jeho první žena), je tahle zase vyznáním pro Olivii Trinidad Arias, a toho citu je tam možná ještě víc. Your Love Is Forever mi pak připomíná atmosféru letního večera (léto najdeme koneckonců i v textu), kdy vůbec není kam spěchat. Pokud je něco věčné, nemusíme se za tím hnát a lepší je to v klidu procítit (Friar Park je k tomu myslím dobrým místem). Veselou a v tomto případě zase řekl bych dětsky hravou atmosférou léta hýří píseň Soft Touch, která má takový trošku reggae rytmus, takže vystihuje náladu v nějakém karibském letovisku u moře. Snad ale nejpozitivnější skladbou, hudbou i textem, je závěrečná If You Believe, se kterou jste se mohli seznámit před pár týdny jako písní týdne. Je to písnička, jejíž text z celého tohoto alba je pro mě nejpravdivější, ale nemůžu říct, že bych ji měl nejradši: tohle album je skvělé celé a taky nejlíp funguje jako celek. Na A-straně najdeme vynikající bluesové Not Guilty a Soft-Hearted Hana, které jsou plné skvěle vyjádřeného napětí, což jim ale nijak neubírá na jejich jemnosti, která album spojuje dohromady. V Soft-Hearted Hana potěší zvonivé dobro a trochu duchařské sbory v refrénu, zatímco v Not Guilty George exceluje jako zpěvák (problémy s hlasem, které ho postihly v polovině 70. let, už tady jistě překonal). A pak jsou tu dvě písně, které byly vydány jako singl, již výše zmíněná Blow Away a Love Comes to Everyone. Obojí skvělá volba na singl, řekl bych, postavené na výrazných melodiích, což koneckonců taky je pro Georgeovu tvorbu charakteristické (vzpomeňme třeba beatlesácké Something, Here Comes the Sun nebo sólovky My Sweet Lord nebo Give Me Love, Give Me Peace on Earth). Tyhle dvě znovu dokazují, že George dokázal složit elegantní poprockové věci, aniž by ztratil něco ze své jedinečnosti. Úspěchu tak oba singly dosáhly zejména v tzv. Adult Oriented Charts v USA (žebříčky písní orientovaných na dospělé posluchače), kde Blow Away dosáhla na 2. místo a Love Comes to Everyone na 38. místo (v běžném žebříčku se neumístila, o umístění Blow Away viz výše). Přestože soudobá kritika hodnotila Love Comes to Everyone různorodě, já ji považuju i za skvělou volbu na otevření desky (stejně jako je If You Believe geniální závěr). Můžete si ji poslechnout v ukázce. Stranu A doplňuje pomalá, trochu mystická Here Comes the Moon, "protějšek" slavné Here Comes the Sun, která výborně evokuje atmosféru noci. Na straně B pak je ještě písnička Faster, která byla vydána jako třetí singl z desky, ale pouze v Británii. Zajímavý je její původ: George se nechal inspirovat závody Formule 1, které byly jeho velkou zálibou; písnička je věnována "všem z cirkusu Formule 1." Píseň o úspěšném jezdci má i obecnější platnost, protože její sloky se nevztahují přímo k automobilovým závodům. Zajímavé je taky to, že George v této písni hraje na baskytaru, což pro něj není obvyklé. I tato píseň má lehce poprockový nádech se smyčcovým aranžmá a doplňují ji zvuky závodících vozů Formule 1 (z britské Velké ceny v roce 1978).
Jak už jsem napsal, album celkově nemá žádné slabé místo a nejlepší je ho poslouchat jako celek. Já jsem se s ním seznámil díky písni Your Love Is Forever (píseň na přání jednoho z "vánočních" týdnů loňského roku). A když jsem ho už potom měl v mp3ojce a "náhodou" mi začlo hrát, dost mě překvapilo, jak jemně a čerstvě zní. Dneska ho mám na vinylu, a myslím, že pokud se chcete začít seznamovat s Georgeovou sólovou tvorbou, je tohle album dobrý začátek :).

Seznam skladeb:
autorem všech skladeb je George Harrison, pokud není uvedené jinak
strana A
1. Love Comes to Everyone
2. Not Guilty
3. Here Comes the Moon
4. Soft-Hearted Hana
5. Blow Away

strana B
1. Faster
2. Dark Sweet Lady
3. Your Love Is Forever
4. Soft Touch
5. If You Believe (G. Harrison - G. Wright)

hudebníci:
George Harrison - kytary, sólový zpěv a vokály, baskytara (B1)
Andy Newmark - bicí nástroje
Willie Weeks - baskytara
Neil Larsen - klávesové nástroje
Ray Cooper - perkuse
Steve Winwood - syntezátory, harmonium, vokály
Emil Richards - marimba
Gayle Levant - harfa
Eric Clapton - sólová kytara (A1 intro)
Gary Wright - syntezátor (B5)
Del Newman - smyčcová a dechová aranžmá

Produkce George Harrison a Russ Titelman. Design a fotografie Mike Salisbury.
Porsche Maltins. Vlasy Peter Lawson. Čaj Louise de Ville Morel. Milionář-učedník Paul Lanzante.


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama