Pokud se vám videa u jednotlivých článků nezobrazují správně, prosím aktualizujte stránku.

Píseň 8. týdne

23. února 2013 v 13:35 | Alda
Na malou chvíli vás zvu do československých luhů a hájů, než se vrátíme zpátky na Západ, abychom si připomněli jedno velevýznamné výročí. (Kdo to ví, ví, že jsem nezapomněl a ani bych nemohl). K dnešní písničce: taková kapesní symfonie od Blue Effect, Paměť lásky z jejich první dlouhohrající desky Meditace z roku 1970. Hudbu složil Radim Hladík (jeden z nejlepších českých kytaristů) a text napsal Zdeněk Rytíř. Smekám klobouk před oběma a před celým Blue Effect a popravdě vám řeknu, že mě dost překvapuje, že tady taková píseň mohla v roce 1970, za nastupující normalizace, vůbec vyjít. Celé to album! Navíc s anglickými texty na 2. straně. Dobová recenze (v časopisu Melodie) sice není příliš pozitivní, ale to koneckonců vůbec nevadí. Paměť lásky je nesmírně působivou skladbou. Dočetl jsem se, že na první straně desky (tedy "české") byly texty původně napsány Jaroslavem Hutkou, ale prý byly "ideologicky nevhodné." Co si pod tím dneska představit, že. Možná to, že sám J. Hutka byl "ideologicky nevhodný." Ale s Rytířem si mocipáni moc nepomohli - v případě téhle písně teda určitě ne. Je to další výbornej Rytířův text. Možná ne "ideologicky nevhodný", když prošel, což ovšem jeho kvalitu nijak nesnižuje. Naopak, myslím že napsat dobrej text v té době bylo tím větší umění. Inu, kdo se chcete o tom přesvědčit víc, pusťte si Ikarus Blues od Olympic... Teď už ale Blue Effect (se zpěvem Vladimíra Mišíka) a Paměť lásky.


text:

Vzpomeneš si ještě dnes večer
Který je lehounce schoulený pod křidélka tmy
Co jsi dělal před deseti tisíci léty? Láska ano!
Tak jako vzpomínají sochy svůj ohniví počátek kamene

Víš co se stalo před tisíci vteřinami?
Dokážeš číst mezy stíny své paměti?
Pamatuješ jak se ohni zachtělo stočit se do klubíčka a vznikla země
A nebo už pamatuješ čas který přijde?
Ten čas který se rodí teď z milováni vteřin
Protože láska je věčná.

Vzpomínaš na všechno co stačílo postihnout tento svět
Vzpomínaš na tu horu, na jejímž upatí stojí slepec s orlem v náručí
A jeho pohled vidící skrz neprostupnost předmětů pratvar života
Do kterého se vracíme ve spánku
Vidím jak se ve svém pohodlí z plastické hmoty
snažíte vyhnout slovům věčnost, čas, žívot
i když přísaháte na lásku při vší něžnosti, už jen vykrádáte její hrob!

Ref:
Láska paměť má, láska paměť má vím že na mně vzpomíná.
Láska paměť má, láska paměť má vím že na mně vzpomíná.

Lásko, která jako jediná na světě zůstáváš stále nezměněná
Ve vzpomínkách větru a slunce
Podkáváš sebe v hudbě tak, jako hudba v tobě podkává melodii.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama