Pokud se vám videa u jednotlivých článků nezobrazují správně, prosím aktualizujte stránku.

Dire Straits

27. listopadu 2012 v 23:10 | Alda |  Skupiny
Britská rocková skupina, na svou dobu, kdy rockové scéně dominoval punk, naprosto netypický zjev. V polovině 80. let se jim podařilo dosáhnout světového úspěchu a získali několik významných ocenění, na př. čtyřikrát Grammy a dvakrát ocenění Best British Group. Jejich nejslavnějšími písněmi jsou třeba Sultans of Swing, Romeo and Juliet či Brothers in Arms. Jako jedna z komerčně nejúspěšnějších skupin prodali 120 miliónů kopií svých desek, plnou čtvrtinu z toho je jejich album Brothers in Arms. Mohli jste se s nimi již setkat na stránkách blogu, tak si o nich můžete konečně něco víc přečíst :).
Skupina Dire Straits je úzce spjata se jménem kytaristy, zpěváka a autora písní Marka Knopflera. Mark, původně učitel a novinář, založil skupinu v roce 1977, společně se svým mladším bratrem Davidem (doprovodná kytara, vokály), Johnem Illsleym (baskytara, vokály) a Pickem Withersem (bicí). Čtveřice nahrála demo verze několika písní, z nichž jedna - Sultans of Swing - se díky DJ Charliemu Gillettovi dostala do rádia. Záhy poté podepsali smlouvu se společností Phonogram Records a v únoru následujícího roku nahráli eponymní (bezejmenné, nesoucí jen název skupiny) debutové album. Zatímco v Británii nebyl ohlas na album velký, ve Spojených státech si získalo pozornost Karin Bergové, představitelce Warner Bros. Records. S touto společností posléze Dire Straits podepsali novou smlouvu a album vyšlo celosvětově, ještě téhož roku, a dosáhlo úspěchu také v Kanadě, Austrálii a na Novém Zélandu. Zvuk skupiny, který vycházel z vlivů klasického rock'n'rollu, blues, ale také country, s charakteristickou sólovou kytarou a příjemným hlasem Marka Knopflera, ostře kontrastoval s tehdy populárním punkem, nastupující new wave (novou vlnou) i vrcholným progressive rockem. V podobném duchu jako albový debut se neslo ještě v roce 1978 nahrané album Communiqué, které poté vyšlo následující léto. Uspělo m. j. v Západním Německu, kde dosáhlo na vrchol žebříčku, a konečně také v Británii, kde se dostalo do Top 5.
V roce 1980, v průběhu natáčení desky Making Movies, odešel David Knopfler, kvůli rozporům se svým bratrem ohledně směřování skupiny. David nastoupil na sólovou dráhu. Ve skupině jej nahradil Sid McGinnis a později Hal Lindes. Navíc se Dire Straits rozrostli o klávesistu - krátce tuto roli zastával Roy Bittan a po něm Alan Clark. Deska Making Movies posunula skupinu k jinému zvuku, který byl založen na komplexnějších aranžmánech, skladby se prodloužily, nadále však dominovala Markova kytara a zpěv. Také chci zmínit jeho textařské umění: Markovy texty jsou promyšlené a plné obrázků příběhů ze života obyčejného člověka, mnohokrát se v nich objevují narážky na skutečná místa (Londýn, Markovo domovské Newcastle), písně, filmy... Myslím, že v nich plně zúročil své vzdělání žurnalisty. Posléze se Mark vyjadřoval více i k aktuálním společenským problémům: na desce Love over Gold z roku 1982 se objevila píseň Industrial Disease, která zobrazuje úpadek britského průmyslu na počátku 80. let, stávky, nezaměstnanost. Podobný obraz dává i epická, čtrnáctiminutová Telegraph Road. Není divu, že se této nahrávce dostalo vstřícného přijetí i u nás, v tehdejším socialistickém Československu, kde vyšla v roce 1984 licenčně u Supraphonu.
Po vydání Love over Gold nahradil Picka Witherse Terry Williams. Album dosáhlo v mnoha zemích na vrchol žebříčku a singl Private Investigations se v britské hitparádě dostal na 2. místo. Ten největší úspěch však Dire Straits teprve čekal. V roce 1984 začalo nahrávání alba Brothers in Arms, přičemž v jeho průběhu odešel kytarista Hal Lindes a přibyl druhý klávesista, Guy Fletcher. Také na postu bubeníka došlo ke změně, Terryho Williamse vystřídal jazzový muzikant Omar Hakim. Album vyšlo v květnu 1985 a dosáhlo závratného úspěchu. Jen tak namátkou některé jeho úspěchy: jen ve Spojených státech se jej prodalo 9 miliónů kopií, ve Velké Británii se stalo nejprodávanější deskou roku 1985. Vzešlo z něho několik ikonických písní a veleúspěšných singlů: vedle titulní skladby třeba Money for Nothing a Walk of Life, s níž jste se tady už mohli také setkat (píseň 14. týdne, můžete si ji připomenout). Brothers in Arms je také údajně první album vydané na CD, kterého se prodalo přes milion kopií (zlatá éra cédéček měla teprve přijít). To je zaznamenáno i v Guinessově knize rekordů. Kapela vyrazila na světové turné, už opět s Williamsem za bicími a posílena o saxofonistu Chrise Whitea. Dire Straits také symbolicky podpořili charitativní akci The Walk of Life, jejíž cílem byla pomoc obětem hladomoru v Súdánu.
Mark si po všem tom úspěchu potřeboval odpočinout. Ohlásil proto v roce 1988 ukončení činnosti Dire Straits. Pro tisk k tomu uvedl: "V novinách o nás říkají, že jsme ta největší skupina na světě. To znamená, že se nezaměřují na hudbu, ale na slávu. Potřeboval jsem oddech." Mark se věnoval menším projektům, m. j. pomohl svému spoluhráčovi z Dire Straits Johnovi Illsleymu natočit jeho druhé sólové album Glass. Ovšem v roce 1991 oživili Mark a John Dire Straits a nahráli desku On Every Street. Ta sice byla hodnocena poněkud kriticky jako "ve stínu Brothers in Arms" (ovšem poslechnete-li si Brothers, zřejmě se tomu nebudete vůbec divit), ovšem přesto se jí prodalo 8 miliónů kopií a ve Velké Británii dosáhla na první místo v albovém žebříčku. Následovalo dlouhé světové turné, v jehož rámci odehráli Dire Straits nějakých 300 koncertů. To sice znamenalo obrovský úspěch, ovšem také vyčerpání jednotlivých členů. Po posledním koncertu v Zaragoze ve Španělsku v roce 1992 se skupina rozešla definitivně, nicméně Mark i ostatní členové zůstali v hudebním světě aktivní.
Dire Straits dokázali, že i komerčně úspěšná hudba může být velmi kvalitní. Dodnes se s některými jejich písněmi běžně setkáme v rozhlasovém vysílání. Poprávu se stali legendou. A přitom šli od počátku proti proudu s výrazným sentimentem a zamyšleností. Rozhlížíte-li se rádi okolo sebe, zaujme vás výrazová i obrazová bohatost Markových textů, potřebujete-li potěšit, necháte se hladit jeho kytarou a nádherně zbarveným hlasem. Ten si nespletete.

Diskografie - studiová alba:

Dire Straits (1978)
Communiqué (1979)
Making Movies (1980)
Love over Gold (1982)
Brothers in Arms (1985)
On Every Street (1991)

Dire Straits na koncertu v Hamburku (1978): zleva John Illsley, Mark Knopfler, Pick Withers, David Knopfler.

Koncert v Bělehradě v tehdejší Jugoslávii (1985), zleva: Mark Knopfler, Alan Clarke, Jack Sonni

Píseň Romeo and Juliet, z desky Making Movies (1980)

Po druhém důkladném poslechu debutového alba jsem musel splnit nesnadný úkol a vybrat jednu z těch skvělých devíti písniček. Nakonec jsem se rozhodl pro Water of Love.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Czewa | Web | 2. prosince 2012 v 11:50 | Reagovat

no jo a Mark bude teď v květnu hrát v Praze. To by taky nemuselo být špatný :)

2 naty mccartney | 4. března 2013 v 9:53 | Reagovat

Tak Dire Straits MILUJU!!!Nakazil mě s nimi můj táta.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama