Pokud se vám videa u jednotlivých článků nezobrazují správně, prosím aktualizujte stránku.

The Move

17. září 2012 v 13:56 | Alda |  Skupiny
O anglické skupině The Move jsem se už zmínil v rámci obsáhlejšího vyprávění o Electric Light Orchestra, protože The Move byli přímým předchůdcem této legendy. Myslím nicméně, že tato skupina byla ve své době natolik významná, že se jí sluší věnovat i samostatný článek. The Move byli mnohem více než "jen" předchůdci ELO.
Základy skupiny byly položeny na sklonku roku 1965 v Birminghamu. Trojice Trevor Burton (kytary), Ace Kefford (baskytara) a Roy Wood (kytary, zpěv) založila skupinu se záměrem přitáhnout do ní nejlepší birminghamské hudebníky. Prvotním vzorem se pro ně stali The Who. Trojice přizvala Beva Bevana (bicí) a Carla Waynea (zpěv) a první vystoupení odehráli počátkem roku 1966; repertoár se skládal převážně z cover verzí amerických rock'n'rollových a t. zv. Motown hitů. Název byl odvozen od přesunů jednotlivých členů mezi početnými místními kapelami před vznikem The Move. Manažerem skupiny se stal Tony Secunda, který pod sebou měl již Moody Blues. Vytvořil poněkud extravagantní image kapely při jejich koncertech - na pódiu se objevovaly na př. obrazy osobností ze světa politiky, které Carl Wayne srážel sekerou (údajně mezi nimi byl i portrét Adolfa Hitlera!). Mimoto také Secunda přesvědčil Roye Wooda, aby začal skládat pro kapelu písně. Záhy poté tak mohl vyjít první singl The Move - píseň Night of Fear, který na počátku roku 1967 dosáhl hned 2. místa v britské Top 20. Ve vztahu k pozdějšímu vývoji skupiny (a přerodu do ELO) stojí určitě za zmínku citace klasického díla v písni - jednalo se o Čajkovského Předehru 1812.
Výstřednost Tonyho Secundy přivedla ještě v tomtéž roce skupinu do problémů - v rámci reklamní kampaně ke třetímu singlu The Move, Flowers in the Rain, totiž nechal vydat kreslenou pohlednici zesměšňující tehdejšího britského premiéra Harolda Wilsona. Wilson skupinu žaloval, přestože členové neměli s nápadem svého manažera nic společného, Secunda se jich patrně ani nezeptal, zda s vydáním pohlednice souhlasí. The Move soudní při prohráli a tantiémy (příjmy plynoucí z autorských práv) z této nahrávky pak byly vypláceny na dobročinné účely. The Move se se svým manažerem rozešli a jeho místo zaujal Don Arden. Ostatně, Roy Wood, který se postupně stal vůdčím duchem skupiny, nebyl se Secundovými nápady ohledně podoby koncertů příliš spokojen. Dohrou soudního sporu bylo, že se skupina rozhodla nevydat píseň Cherry Blossom Clinic jako singl s B-stranou Vote for Me, protože satirická Vote for Me (Volte mě) představovala potenciálně problematickou píseň. Vyšla pak až v roce 1997, zatímco Cherry Blossom Clinic se objevila na debutovém albu skupiny nazvaném prostě The Move, v roce 1968. Bylo to jediné album natočené v původní sestavě a skládalo se z deseti původních písní Roye Wooda a třech cover verzí. Většinu písní zpívali buď Carl Wayne nebo Roy Wood; dvě čísla zpíval Trevor Burton, jedno Bev Bevan. Počátkem roku 1968 odešel Ace Kefford kvůli narůstajícím osobním problémům. Skupina pokračovala dále ve čtyřech a baskytaru převzal Trevor Burton. V té době také Roy poprvé pozval Jeffa Lynnea, aby se ke skupině připojil, ovšem Jeff v té době slavil úspěchy s kapelou The Idle Race, takže odmítl.
Po neúspěchu singlu Wild Tiger Woman dosáhli The Move na samotný vrchol britského singlového žebříčku s písní Blackberry Way, kde na klávesy hrál Richard Tandy, další pozdější člen ELO. Richard také chvíli zaskakoval na koncertech jako baskytarista za zraněného Trevora Burtona. Trevor nebyl spokojen se směřováním skupiny ke komerčnímu zvuku, v jakém vznikla Blackberry Way a odešel; v roce 1969 jej nahradil Rick Price. The Move odehráli dva koncerty v USA, ale nesetkali se tam s velkým zájmem, takže plánované americké turné bylo zrušeno. S Rickem Pricem nahrála skupina album Shazam, které představilo delší a tvrdší písně, než jaké vycházely jako singly. Roy Wood v té době začal uvažovat o založení skupiny, která by kombinovala rock a klasickou hudbu se širokým využitím smyčcových a dechových nástrojů - pozdější Electric Light Orchestra. Napětí mezi ním a Carlem Waynem vyústilo ve Wayneův odchod počátkem roku 1970. "Nahradil" jej Jeff Lynne, kterému se líbil Royův nápad. Roy také potřeboval někoho, kdo bude schopný psát písně, aby sám nebyl pod takovým tlakem. Skupina vyjela na turné s nedávno vzniklými Black Sabbath, jimž také Don Arden dělal manažera, a poté vydala album Looking On, které už předjímalo zvuk pozdějších ELO s využitím bohaté škály nástrojů a aranžérských postupů. Přitvrzené blues Brontosaurus uspělo jako singl, když dosáhlo v hitparádě 7. místa. Roy a Jeff začali pracovat na písních pro budoucí ELO, a tak se v tisku objevily fámy, že The Move skončili. To ovšem nebyla pravda, mělo vzniknout ještě jedno album a písně vycházející pod hlavičkou The Move jako singly pomáhaly financovat rozbíhající se projekt.
Koncem roku 1970 skupinu opustil Rick Price a zůstalo jen trio Bevan, Lynne, Wood, kteří dokončili a v následujícím roce vydali poslední album skupiny, Message from the Country, které bylo velmi dobře hodnoceno hudebními kritiky, na rozdíl od svého předchůdce. V tomtéž roce vyšla také debutová deska skupiny Electric Light Orchestra, na jejímž nahrávání se všichni tři členové The Move podíleli. Pod hlavičkou The Move vyšly ještě tři, vesměs velmi úspěšné singly; posledním se stala California Man v dubnu 1972. Další, 10538 Overture, už byla vydána jako singl ELO. The Move se tak postupně změnili v Electric Light Orchestra, takže další osudy této skupiny najdete v článcích o ELO.
Pokud máte rádi Beatles, Rolling Stones a The Who, určitě se vám budou líbit i The Move :), alespoň tedy jejich rané singly z konce 60. let. A kdo máte rádi ELO, pravděpodobně oceníte písničky The Move, které napsal Jeff Lynne (znějí vskutku jako ELO - viz druhá ukázka). Jsem moc rád, že jsem díky zájmu o ELO narazil i na tuto skupinu; bylo by škoda, kdyby se na ni zapomnělo úplně.

Diskografie - studiová alba:

The Move (1968)
Shazam (1970)
Looking On (1970)
Message from the Country (1971)

Obal singlu Fire Brigade ukazuje členy původní sestavy The Move: zleva Trevor Burton, Carl Wayne, Ace Kefford, Bev Bevan a vpředu Roy Wood.

Obal desky Message from the Country - malba Roye Wooda podle nápadu Jeffa Lynnea

Píseň Blackberry Way dosáhla v roce 1969 na vrchol britské hitparády. Kdo taky chcete ráno zapnout rádio a slyšet něco tak úžasného? :)

Píseň Message from the Country ze stejnojmenného alba má pro znalce ELO nápadně známý zvuk...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Owlet | Web | 20. září 2012 v 20:20 | Reagovat

Dobrý článek. Přiznávám, tahle skupina mi moc neříkala, ale Message from the Country je dost dobrá. Neznám ani ELO... :) ale líbí se mi. Dík, znám další dobrou skupinu.

Jo, slyšet něco takovýho v rádiu... To zapnu a hraje tam nějaká diskárna - po ránu. Proč? K čemu to je? Diskárny chápu akorát v pátek a sobotu večer... ikdyž, já nikam nechodím, spíš je mi to jedno. Dobře, je to věc vkusu, ale to, co se někdy hraje, do rádia nepatří, prostě je to pod úroveň. To není pak o vkusu, i hudba je kvalitní a nekvalitní, jako třeba jídlo. Umělá a jednoduchá písnička se lidem líbí, podobně jako různý chemický potraviny. Je to prostě vymyšlený tak, aby to lidi brali. Jenže když je toho moc, podepíše se to na zdraví. Já myslím, že když je moc hloupejch písniček, podepíše se to možná na povaze, ale asi na chování a přemýšlení, když je člověk poslouchá a bere vážně. Takovej výzkum by stál za to :) Asi je to pěkná blbost, ale... Zkrátka, prostě to nechápu, proč byla "hitem léta" jakási slovenská hrůza od smažek, co maj asi akorát tak základku... (sory jestli jim křivdím, ale pochybuju)

Ehm, promiň za sloh místo komentáře a ještě jednou dík za propagaci dobrý muziky :)

2 Czewa | Web | 2. října 2012 v 10:46 | Reagovat

Tak to je úplný ELO :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama