Pokud se vám videa u jednotlivých článků nezobrazují správně, prosím aktualizujte stránku.

Electric Light Orchestra, část II.: Cesta ke hvězdám a dál

31. července 2012 v 17:06 | Alda |  Skupiny
Pokračujeme s vyprávěním o skupině ELO, v jehož první díle jsme se seznámili s prvními lety existence skupiny a prvními jejími úspěchy v období 1971 - 1974. Dnes na to navážeme vzestupem skupiny ke světové popularitě v letech 1975 - 1978. Na úvod bude užitečné připomenout si tehdejší sestavu ELO: Jeff Lynne (zpěv, kytary, skladatel, aranžér), Bev Bevan (bicí, zpěv), Richard Tandy (klávesy, aranžér), Kelly Groucutt (zpěv, baskytara), Mik Kaminski (housle), Melvyn Gale (cello), Hugh McDowell (cello) a Louis Clark (dirigent studiového orchestru, aranžér).
Po úspěchu písní jako Showdown (1973) či Can't Get It Out of My Head (1974) v americké hitparádě (druhá jmenovaná to dotáhla do Top 10), které byly založeny na výrazných, snadno přístupných melodiích, se Jeff rozhodl postavit další alba právě na takových písních. Nicméně se ELO od progressive rocku předchozích počinů neodklonili úplně, což dokazuje na př. úvodní kompozice následujícího studiového alba Face the Music (1975), instrumentální Fire on High. Tato kompozice m. j. obsahuje "tajné" sdělení nahrané pozpátku, což byla Jeffova odpověď na nařčení z toho, že píseň Eldorado z předchozí stejnojmenné desky obsahuje tajnou satanistickou zprávu. Ve Fire on High tak Bev Bevan říká následující slova, která jsou nahrána pozpátku: "The music is reversible, but time is not. Turn back, turn back, turn back, turn back." Jinak z desky vzešly singly Evil Woman a Strange Magic; prvý jmenovaný se stal do té doby nejúspěšnější písní ELO, když na obou stranách Atlantiku dosáhl do Top 10. Celkově bylo album velmi úspěšné a dosáhlo jako první v historii skupiny platinového prodeje. Skupina se pak vydala na americké turné, což znamenalo 68 koncertů během 76 dní. Při tomto turné byla poprvé použitá světelná a laserová show.
Na úspěch Face the Music navázalo o rok později album A New World Record (název je slovní hříčkou zřejmě od Richarda Tandyho: "record" znamená v angličtině nejen "rekord", ale také "nahrávka") s majestátní úvodní skladbou Tightrope (můžete si ji připomenout tady:http://rockaroundtheclock.blog.cz/1201/pisen-2-tydne) a hned čtyřmi singly: Telephone Line, Livin' Thing, Rockaria! (pouze Británie) a Do Ya (pouze USA). Nejúspěšnější byla asi Telephone Line, která získala zlaté ocenění v USA a v Kanadě a na Nové Zélandu dosáhla na samý vrchol žebříčku. Zajímavé je, že při nahrávání skupina věrně napodobila na Moogově syntezátoru vyzváněcí tón telefonu - příznačně vyzváněcí tón americký, protože ve Spojených státech byli tehdy mnohem úspěšnější než v rodné Británii. To se ovšem deskou A New World Record mělo změnit, protože ta se jako první deska ELO umístila v Top 10 britského albového žebříčku. Celkově se tohoto alba prodalo během jediného roku 5 miliónů kopií (z nichž mám jednu doma, hihihi).
Spanilá jízda ELO pokračovala albem Out of the Blue (1977). Toto dvojalbum, jediné v historii skupiny, je úctyhodným souborem 17 písní, které Jeff složil za úctyhodně krátkou dobu - během pouhých třech a půl týdne na pronajaté chatě ve Švýcarských Alpách. Už před jeho vydáním bylo objednáno na 4 milióny kopií. V Británii z něj vzešly čtyři singly, Turn to Stone, Mr. Blue Sky, Wild West Hero a Sweet Talking Woman, které se všechny dostaly do Top 20. Následující světové turné zahrnovalo 92 vystoupení a trvalo devět měsíců. Jeho součástí byla rozšířená světelná show, která obsahovala také onen létající talíř z obalu desky Out of the Blue. Podobu tohoto nového symbolu skupiny navrhl Shusei Nagaoka podle loga, které se objevilo na obalu alba A New World Record. Tento "vesmírný" image vycházel z tehdejší obliby sci-fi jako Hvězdné války či Blízká setkání třetího druhu. Vystoupení byla gigantická, ve Spojených státech se jednotlivých koncertů účastnilo až 80 tisíc diváků, což bylo tehdy maximum.
ELO během dvou, třech let vyletěli ke hvězdám, takže jejich "vesmírný" image byl z tohoto hlediska vskutku oprávněný. Frontman skupiny Jeff Lynne považuje s odstupem času alba A New World Record a Out of the Blue za vrchol tvorby ELO. Out of the Blue je také považováno za komerčně nejúspěšnější desku skupiny, ač ten úplně největší hit měl vzejít až z alba následujícího. To už se ale mělo nést v jiném duchu - v Rytmu diska, jak si povíme příště.

ELO v "klasické" sestavě v roce 1975: zleva Melvyn Gale, Hugh McDowell, Mik Kaminski, Jeff Lynne, Kelly Groucutt.

ELO při koncertě v Norsku, 1978, zleva: Mik Kaminski, Hugh McDowell, Melvyn Gale, Jeff Lynne a vzadu Bev Bevan.

Obal desky Out of the Blue.

Z desky Face the Music pochází tato píseň, Strange Magic, která vyšla jako druhý singl a v USA se dostala do Top 20. Z koncertu v Londýně roku 1976 je tento záznam, v němž Bev Bevan poněkud netradičně zpívá v popředí pódia po boku Jeffa Lynnea a Kellyho Groucutta.

ELO na vrcholu - píseň Turn to Stone z fenomenální desky Out of the Blue. Top 20 v USA i v Británii, jednička v Kanadě. Členové smyčcového tria (Mik Kaminski, Melvyn Gale, Hugh McDowell) se ve videu objevují, ale na nahrávání této písně se nepodíleli (více o tom v následujícím článku).

No a bonus pro mé věrné čtenářky, Mr. Blue Sky, taktéž z Out of the Blue... Zajímavosti k této písničce: je součástí t. zv. Concerto for a Rainy Day, souboru 4 písní, které jsou o tom, jak počasí ovlivňuje náladu. Jeff Lynne: "Bylo zataženo, mlha, asi dva týdny. Nic mě nenapadalo. A pak najednou vyšlo slunce a já si řekl: Teda, ty Alpy jsou nádherné! A napsal jsem Mr. Blue Sky a dalších 13 písní během následujících dvou týdnů." Nu a na konci elektronický hlas (přes vokodér) neříká "Mr. Blue Sky, why?", jak je napsáno ve videu, ale "Please turn me over", protože se tato píseň nachází na konci první strany desky.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama