Pokud se vám videa u jednotlivých článků nezobrazují správně, prosím aktualizujte stránku.

Poločas rozpadu

25. května 2012 v 7:52 | Alda |  Ostblok Rock
Poločas rozpadu je druhou sólovou dlouhohrající LP deskou československého zpěváka, klávesisty a skladatele Petra Skoumala, která vyšla v roce 1990 u vydavatelství Bonton. Vznikala poměrně dlouho, už od roku 1988, ve Skoumalově domácím studiu; z pochopitelných důvodů angažovaného ladění většiny textů, které jsou taktéž Skoumalovým dílem, však mohla vyjít až po pádu totalitního režimu. Jednotlivé písně se však patrně hrály v zahraničním rozhlase ještě před ním.
Album je skvělou ukázkou Skoumalova skladatelského i interpretačního talentu a zároveň svébytnosti. Jedná se o specifické dílo, které sice lze označit za rock, ale přesnější "škatulku" (kromě neméně širokého označení "alternativní rock") bychom pro něj hledali velmi obtížně. Je postaveno na širokých možnostech syntezátorů, které m.j. nahrazují bicí a perkusní nástroje; některé písně jsou obohaceny o baskytaru, elektrickou kytaru nebo housle, v jednom případě slyšíme altsaxofon. Na desce najdeme jak "konvenční" písně jako břeskně rytmická Chci dál, melancholická balada Pavilon 88 nebo jazzrocková Starej pán, tak i spíše instrumentální čísla, která jsou doplněna recitovaným textem - zejména na B straně: Chtěl bych, Pokušení na táboře. Vrcholem alba je zřejmě skvěle promyšlená minisymfonie Neopouštěj nás (Svatý Václave), která snad nejlépe ukazuje aranžérské možnosti, jaké hudebníkovi dávají syntezátory, a zaujme svou epičností, k níž není vždy, jak dokazuje, zapotřebí dlouhého textu. Druhým vrcholem a zároveň jakýmsi protipólem této písně je titulní skladba desky, která posluchače upoutá jednoduchým, ovšem velmi silným syntezátorovým riffem, jejž v jejím průběhu uslyšíme bezpočtukrát a stejně se nám neomrzí. A texty, ač se většinou (jak jsem napsal v úvodu) vážou k tehdejší politické situaci, nejsou jen nějakými plytkými protestními výkřiky, ale naopak velmi silnými, dobře promyšlenými slovy, které - pokud vůbec ztratily něco na aktuálnosti po dvaceti letech - zaujmou i dnes.
Já jsem si tuto desku koupil v antikvariátu kvůli písničce Starej pán, ovšem po nedávném poslechnutí, které mě také přivedlo k napsání tohoto článku, mám nejradši právě Poločas rozpadu (v ukázce). Ten riff je něco zcela nezapomenutelného, myslím.

Seznam skladeb:
autorem hudby i textu je Petr Skoumal, pokud není uvedeno jinak
strana A
1. Chci dál
2. Pavilon 88
3. Jeden můj známej (text Jan Burian)
4. Neopouštěj nás (Svatý Václave)

strana B
1. Starej pán
2. Líně se převaluje čas
3. Chtěl bych
4. Pokušení na táboře
5. Poločas rozpadu

Petr Skoumal - syntezátory, zpěv, recitativ

Jan Hrubý - housle (B1, B3)
Kateřina Jiránková - recitativ (B4)
Vladimír Kulhánek - baskytara (A1; B1 - B3)
Ivan Myslikovjan - altsaxofon (B5)
Pavel Skála - elektrická kytara (A1; B1, B2)
C&K Vocal - sbor (A1)

Petr Dorůžka - produkce
Karel Haloun - design obalu
Jaroslav Prokop - foto



Titulní skladba desky; záběry jsou z filmu Mládí černého hřebce režiséra Simona Wincera.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama